Pevné nože, zavíráky, multitooly – to všechno jsou typy nožů, které se těší masové popularitě. Jenže pak jsou tu nože, které se nachází „na okraji“. Sem patří motýlky, vyhazováky, vystřelováky, gravitační nože, balistické nože… Zkrátka nože populární jen u skupin lidí s vytříbeným vkusem. Třeba Microtech Ultratech mezi přesně takové patří.
Mohou vám projít rukama zavírací nože všech původů i konstrukcí, nakonec ale každý nožomil uzná, že vystřelovací nože, takzvané „OTF“ (out-the-front – zpředu vystřelovací), mají svoje nezaměnitelné kouzlo. To je možná dáno už tím, jak „zakázané“ jsou. Celá řada států napříč světem vystřelováky velmi striktně legislativně zakazuje, naštěstí u nás v ČR se typ nože prakticky neřeší, takže do kapsy můžete vystřelovák klidně hodit.
A když jej tam hodíte, velmi pravděpodobně se bude jednat právě o Microtech. Důvod pro to je jednoduchý – dalších výrobců je po málu. S ohledem na výše zmíněnou legislativu se OTF nikdy nedočkaly masového rozšíření a Microtech je tedy jedna z mála dostupných variant. Svoje vystřelováky nabízí třeba Benchmade nebo z poslední doby Kershaw, ale to nejsou značky, které by byly s vystřelováky spojovány primárně. Na druhé straně Ultratech je pro Microtech do jisté míry synonymem…
A je zatraceně cool… Kdekoliv svůj Ultratech vytáhnete, stává se z něj automaticky diskuzní téma a pokaždé, když čepel s výhružným kovovým klapnutím vystřelí z těla nože, případně do něj zaskočí zpět, vám pro změnu naskočí chlapácká husina. Srdce každého nadšence zaplesá už jen nad tím, jak takový „dvoučinný“ vystřelovák (skáče tam i zpátky) vlastně funguje. Je to v principu jednoduchá a v podání Microtechu precizně provedená mechanika. Masivním zdrsněným šoupětem, které se nachází na hřbetu nože, ovládáte vnitřní „pojezd“. Jak ztuha jdoucí šoupě posouváte dopředu nebo dozadu, napínáte pružiny, až v krajní pozici dojde na odjištění jedné ze dvou západek, které drží nůž zavřený nebo otevřený. Čepel tak silou napnutých pružin vystřelí do otevřeného nebo zavřeného stavu.
Celé to působí nesmírně kvalitně a trvanlivě. Navzdory tomu, že je Ultratech relativně drobný (zavřený měří 127,2 milimetru), má 94 gramů a jakmile poprvé zvednete tělo z hliníku 6061-T6, je vám jasné, že máte v ruce něco kvalitního a bytelného. Nešetřilo se ani na čepeli o délce 85,1 milimetru, která je v případě mého kusu z M390. Přestože se jedná o minulou generaci, tedy ještě bez ZBP (Zero Blade Play), je vůle otevřené čepele minimální. Mimochodem jedná se o relativně málo vídanou verzi UT-B, tedy s „bajonetovou“ čepelí. Ta je na rozdíl od oboustranné čepele na hřbětě broušená pouze do dvou třetin, takže si o ni lze opřít palec. Jako velká slabina se ovšem projevila špička, která je z továrny vybroušena do tak tenké jehly, že se velmi ráda ulomí – naštěstí se odlomí jen zlomek milimetru, takže se dá snadno přebrousit.
S výjimkou přespříliš delikátní špičky se ovšem není potřeba používání bát, a to ani toho hrubšího. Microtech koneckonců k tvrdšímu zacházení sám vyzývá. Ve výsledku jde tedy o nůž, který si do té kapsy klidně strčíte. Tedy, strčili byste si, kdyby nebylo jedné nepříjemné nevýhody…
Ten nůž je v principu dlouhá šachta, do které se pochopitelně dostává bordel. A ten, co se tam nedostane sám od sebe, si tam „zatahá“ čepel. Mimochodem račte si povšimnout, že starší generace Ultratechu má ještě proprietární „třícípé“ šrouby, takže když chcete nůž rozebrat, musíte si objednat speciální klíč. A ano, má ho i samotný Microtech, nicméně vyjde k deseti tisícům (!!!). Výrobce nicméně u této generace rozebírání vůbec nedoporučuje. K tématu čištění uvádí, že když přestane nůž chodit (nedojíždí do koncových pozic a je potřeba jej ručně dotáhnout), máte jej vystříkat řídkým olejem na zbraně. Jenže rozchození není vyčištění a popravdě mě děsí představa, jak si s nožem namažu chleba s paštikou a pak za játrovkou pošlu do dutiny panáka Balistolu. To bych se možná i bál, co na mě při příštím otevření vykoukne. A tu paštiku bych si rozhodhodně příště nenamazal.
Což je problém, protože když nosíte nůž, nechcete se přece příliš omezovat v jeho používání. U Ultratechu se ovšem omezovat budete, protože nemíníte riskovat, že si do těla nože zataháte bordel. Už jen tento neduh pasuje OTF vystřelováky od Microtechu (a obecně všechny vystřelováky obdobné konstrukce) spíš do role krásného a kvalitního, leč nepříliš praktického kousku do sbírky. O něco lepší by to mohlo být s novou generací, která už využívá šrouby s Torx hlavou, a jejíž rozebírání Microtech podporuje už jen kvůli seřízení „bezvůlového“ ZBP mechanismu. Na druhou stranu – nakolik jste ochotni nůž rozebírat kvůli čištění?
